V otázkách týkajících se planých neštovic, se většinou hovoří o dětech. Děti ale nejsou jedinou rizikovou skupinou. Mnohem nebezpečnější je nemoc pro těhotné ženy, které zatím nemoc neprodělaly a zároveň nejsou očkovány.
Objeví-li se nemoc u ženy v první polovině těhotenství, je zde velké riziko, že se dítě u dítěte rozvine tzv. kongenitální varicella, což je choroba, která má za následek vznik mnoha zdravotních následků. Toto ovšem není nejhorší riziko, kterému je žena v době těhotenství vystavena.
Bude-li žena nakažena planými neštovice v období prvního trimestru těhotenství, je zde asi jedno procentní riziko, že se u plodu objeví některá z vývojových vad. Procento rizika se zvyšuje s dobou, kdy je žena nakažena. Je-li žena infikována v době od třináctého až do dvacátého týdne těhotenství, riziko se zvýší až na dvou procentní pravděpodobnost výskytu vad.
Podívejme se na konkrétní ohrožení, které čeká v případě nákazy. Možné je zjizvení kůže, což by ještě nebylo to nejhorší. Dále je možné vážné poškození zraku, mentální poškození, problémy s kostmi a svaly nebo celková deformace končetin. Onemocnění Kongenitální varicella může dokonce zvýšit riziko potratu. Dále taky zpomalení růstu plodu nebo dokonce úmrtí plodu v děloze matky.
Onemocní-li matka v druhé polovině těhotenství, je riziko již menší a řekněme vyhlídky pro dítě jsou mnohem lepší, protože je plod již více vyvinut. V této době se již virus na dítě nepřenese, nebo jen ve výjimečných případech. Možnost nákazy dítěte je možný jen během porodu, protože jinak se přes stěnu placenty k plodu nedostane. Dítě je tedy ohroženo jen nepřímo, prostřednictvím nemoci matky.
Velkým utěšením pro matky je to, že v této době již dítě nemůžou postihnout výše uvedené vývojové vady. Navíc dítě i něco získá. Získá obranné látky proti této nemoci, prostřednictvím prodělané nemoci matky. Není dobré ale ani tento stav brát na lehkou váhu. Rizika totiž hrozí i nyní.
Nakazí-li se matka v období pěti dnů před porodem a třetího dne po porodu, hrozí riziko, že nebude schopna předat dítěti potřebné protilátky, které potřebuje pro další bezproblémové fungování.
V tomto případě se až v sedmnácti procentech narodí dítě již nemocné. Dítě je zároveň nechráněno před dalšími příznaky. Tento stav není nijak pozitivní. Podle statistik dokonce jedno dítě z dvaceti na následek nemoci umírá. Proto nemoc u novorozeňat je velmi nebezpečná.
Na konec by bylo dobré uvést ještě možnosti léčby, které má nastávající matka, která se přeci jen nemocí nakazí. Prvním krokem každé těhotné ženy, která má podezření, že byla nakažena virem, způsobujícím plané neštovice, je, že ihned navštíví svého ošetřujícího lékaře, který nemoc buď potvrdí, nebo vyvrátí a navrhne další kroky, které podniknou. Žena, která má podezření, že je infikována nemocí by měla svého lékaře kontaktovat pouze telefonicky. Neboť nemoc je velmi snadno přenosná, mohla by pacientka případně nakazit jiné těhotné ženy a nemoc by se šířila neskutečnou rychlostí. Je teda žádoucí, aby se infikovaná žena nezdržovala v čekárnách lékaře.
Lékař má několik možností, jak se s nákazou vypořádat. Jedna možnost je aplikace tzv. hyperimunního globulinu v podobě injekce. Tento zákrok má ale omezení. Aplikace je možná pouze bezprostředně po nakažení. Tato injekce bude obsahovat velké množství protilátek, které žena dostane do těla. Díky této dávce protilátek se sníží riziko vzniku možných vývojových vad u plodu. Pokud ovšem nemoc nebyla odhalena včas a již není možné podat tuto injekci, je možná léčba pomocí antivirotik, které zabraňují propuknutí komplikací spojených s nemocí.
