Plané neštovice nejsou žádnou novinkou mezi nemocemi. Veřejně je tato nemoc známá a všichni vědí, co od ní mohou očekávat. Desítky tisíc pacientů s planými neštovicemi ročně plní čekárny lékařů v České republice. Nemoc, ve své běžné formě, není nijak závažná. Ale v ojedinělých případech, hovoříme asi o dvou až třech procentech, kdy se může nemoc stát nebezpečnou. Jisté riziko teda tady je. S návštěvou lékaře není dobré otálet.
Plané neštovice prodělala asi již většina z nás. Nejčastěji postihuje děti. Plané neštovice má na svědomí virus HHV – 3. Patří do skupiny virů, kam se řadí i viry způsobující opary. Jedná se o silně infekční onemocnění. Proto by nakažený člověk neměl přijít do styku s mnoha lidmi. Nemoc je snadno rozpoznatelná již na první pohled. Na těle se objevují charakteristické puchýřky. Objevují se jak na pokožce, tak se mohou vyskytnout i v dýchacích cestách, kde mohou být značně nepříjemné. Právě díky tomu je nemoc snadno rozšiřitelná. Možné riziko přenosu je jak v počátku nemoci, tak i na jejím konci. Riziko je pořád stejné. Riziko nákazy je skutečně velké. Dostane-li se do styku s pacientem člověk, který nemoc ještě neprodělal, je devadesátiprocentní pravděpodobnost, že se virem taky nakazí. Ihned po nakažení se nemoc neprojeví. Doba propuknutí nemoci je asi deset až čtrnáct dnů.
Nemoc je tak běžná, že se považuje za nejvíce rozšířenou infekční chorobu na světě. Nemoc člověk prodělá většinou v období dětství. V době, kdy navštěvuje mateřskou školu nebo první stupeň základní školy. Typicky se člověk infikuje na začátku školního roku.
Děti se snáze nakazí než dospělí, protože nemají dostatečné množství obranných látek proti nemoci. Proto většina z nás tuto nemoc prodělalo již v brzkém dětství. V ohrožení jsou i kojenci. Ti mohou nemoc dostat tehdy, nepřeneslo se z matky na dítě dostatečné množství protilátek během těhotenství.
Jediným rizikovým obdobím je těhotenství. Jsou-li těhotné ženy, které v minulosti neprodělali plané neštovice, vystaveny tomuto viru, hrozí jim nebezpečí. Otěhotní-li žena během prvního trimestru planými neštovicemi, existuje asi dvouprocentní riziko, že plod, který nosí v těle, bude poškozen. Skutečně ještě nebezpečnější může být, nakazí-li se žena těsně před porodem nebo ihned po porodu. Proto je více než žádoucí, aby se těhotné ženy co nejvíce vyhýbaly možným místům nákazy a nestýkali se s nikým, kdo v sobě virus má.
Onemocněla by přeci jen žena v období pátý den před porodem nebo druhý den po porodu planými neštovice, existuje vysoké riziko, že její potomek prodělá neštovice v té nejhorší formě, jaká může být. Ve třiceti procentech případů takového nakažení skončí smrtí.
Dobrou radou pro všechny ženy, které ještě neprodělali plané neštovice a chtějí otěhotnět, je očkování.
Většinou plané neštovice nejsou nijak závažnou chorobou, nad kterou by se mělo bědovat. V dnešní době se dá nazvat běžnou nemocí. Bohužel se vyskytují i případy, kdy jisté komplikace mohou nastat. Proto není dobré nad touto nemocí mávat rukou. Nebezpečí hrozí během tzv. sekundární bakteriální infekce, jejímž průvodcem bývá stafylokok. Má-li člověk oslabený imunitní systém, může plané neštovice nést hůře, než běžný člověk. V tomto případě může nemoc vyvolat další choroby, jako jsou pneumonie nebo zánět jater. Nakazí-li se dítě virovou infekcí planých neštovic je v ohrožení jeho nervová soustava. Podobně nemoc může poškodit i některé vnitřní orgány.
