S pálením žáhy se minimálně jednou setkal téměř každý z nás. Jde o velmi častý jev. Obvykle se také objevuje u těhotných žen, a to převážně v posledních třech měsících těhotenství. Tyto potíže však nevyžadují větší pozornost, neboť po porodu obvykle vymizí.
Příznaky
Charakteristickým rysem pálení žáhy neboli pyrózy je pálení, někdy až silná bolest za hrudní kostí, postupující od žaludku směrem k jícnu.
Dalšími příznaky překyseleného žaludku jsou:
• bolest žaludku
• nadýmání
• pocit plnosti
• plynatost
• pocit na zvracení
• říhání
Příčiny
Krátkodobé pálení žáhy, které se vyskytuje výjimečně, může být vyvoláno nesprávnou životosprávou (alkoholem, kouřením, léky), stresem nebo přímo některými potravinami. Překyselení žaludku může vyvolat např. bílé víno, tučná, smažená a příliš kořeněná jídla, sladkosti, kynuté potraviny, džusy, káva, sycené nápoje, čokoláda, citrusové plody.
Dlouhodobé pálení žáhy zapříčiňuje zpravidla tzv. refluxní choroba jícnu (gastroesofageálního refluxu). Jedná se o poruchu uzávěrového mechanismu dolní části jícnu, následkem čehož dochází k návratu tráveného jídla a kyselých žaludečních šťáv z žaludku zpět do jícnu. Jícen však není pro takové kyselé prostřední uzpůsoben. Sliznice jícnu se žaludečními šťávami dráždí a narušuje a postupem času může dojít k závažnému poškození jícnu (vřed, zhoubný nádor).
Zvláštní příčinou nefunkčnosti jícnu je tzv. hiátová kýla. Při ní je totiž žaludek posunut vzhůru na úroveň jícnu. Na jejím vzniku má často podíl dlouhodobá nadváha. Obvykle spočívá léčba hiátové kýly v chirurgickém zákroku.
Léčba
Pokud vás pálení žáhy zastihne pouze občas, vystačíte si v případě obtíží s volně prodejnými léky na utlumení doprovodných projevů. Jako první pomoc se doporučuje vypít sklenku vlažné vody nebo sníst hrst vařené rýže.
Pokud jsou však obtíže časté, je dobré navštívit lékaře. Lékař vás pošle na rentgenové nebo endoskopické vyšetření. Rentgenové vyšetření umožní sledovat proces polykacího reflexu a činnost uzávěru jícnu. Spočívá v polknutí speciální kontrastní látky. Endoskopické vyšetření spočívá v tzv. gastroskopii, při níž se polyká dlouhý kabel s kamerou na konci. Lékař může v průběhu gastroskopie odebrat také vzorky jícnu či žaludeční sliznice. Odběr není bolestivý. Celková gastroskopie však je poněkud nepříjemná, nicméně pro správnou diagnózu a vyloučení závažnějších onemocnění nenahraditelná. Na přání pacienta lze jícen znecitlivět a utlumit tak nepříjemné projevy.
Při potvrzení refluxní poruchy jícnu vám lékař předepíše léky. Využívají se především:
• antacida (snižují kyselost žaludečních šťáv)
• blokátory H2 receptorů a protonové pumpy (potlačují tvorbu žaludečních kyselin)
• prokinetika (podporují pohyb trávicího traktu ve správném směru)
Ve výjimečných případech, pokud obtíže přetrvávají i přes dlouhodobé užívání léků, lze přistoupit k léčbě chirurgickým zákrokem. Ten spočívá k vytvoření zábrany z horní části žaludku kolem dolního jícnu, čímž se zabrání jakémukoliv zpětnému pronikání žaludečních šťáv do jícnu. Operace se provádí laparoskopicky pomocí tenkých nástrojů zavedených několika drobnými vpichy do dutiny břišní.
Prevence
Základním pravidlem předcházení pálení žáhy je dodržovat správnou životosprávu.
1. Vyvarujte se jídel, které způsobují překyselení žaludku!
2. Jezte častěji v menších porcích!
3. Jezte hodně ovoce, zeleniny a potravin s vysokým obsahem vlákniny, která příznivě ovlivňuje proces trávení!
4. Nepolehávejte po jídle!
5. Nekuřte!
6. Vyvarujte se obezity!
Refluxní choroba jícnu není nikterak závažným onemocněním. Jak už ale bylo řečeno, důležité je včas zahájit vhodnou léčbu, aby nedošlo k vážnému poškození jícnu. Doprovodné projevy spočívající především v pálení žáhy lze v dnešní době poměrně úspěšně utlumit.
