Obvykle se jako hlavní příznaky uvádí bolesti zad. To nejde jen tak obecně shrnout. Vždy´t s touto bolestí se potýká asi devadesát procent veškeré populace, tak je jasné, že musíme ještě něco přidat, aby definice byla kompletní a ne zavádějící. Téměř padesát procent lidí, kteří jsou právě v produktivním věku, mají alespoň jednou do roka, bolesti zad. A je téměř jisté, že většina lidí z této kategorie není postihnuta Bechtěrevovou chorobou. Na druhou stranu ale existuje jisté procento pravděpodobnosti, že má člověk právě tuto chorobu. V důsledku přecházení prvotních signálů nemoci dochází k pozdnímu objevení již propuknuté nemoci. Dnes trápí bolest zad téměř každého.
Je teda nutné najít něco, čím by se dala odlišit klasická bolest zad, která je způsobena například sedavým zaměstnáním, nebo špatně nastaveným sedátkem u kola, od té, která je důsledkem Bechtěrevovy choroby. Toto rozlišení je nutné pro včasné odhalení nemoci a její diagnostiku.
Bolest, která napovídá na Bechtěrevovu chorobu, se projevuje v oblasti dolní části zad, na rozdíl od klasické bolesti, při které mohou bolet záda celkově. Dalším poznávacím znamením je to, že bolest trvá minimálně několik týdnů. Nejedná se teda o krátkodobou záležitost, která by rychle ustoupila. Průkazným poznáním je to, že se bolest objevuje většinou již ve velmi mladém věku, ve kterém obvykle bolesti zad nepropukají. Postižení lidé si nedovedou uvědomit, jak k nemoci vlastně přišli.
Bolest zad ale není jediným příznakem, díky kterému můžeme získat podezření nemoci. Příznakem, kterého si každý ihned všimne, je tuhnutí zad. To se projevuje ihned po probuzení v ranních hodinách. Po krátkém protažení celých zad ale tuhnutí pomine, a tak tomu pacienti často nevěnují pozornost.
Oblast nejintenzivnější bolesti je v dolní části páteře. Zde je místo, ve kterém se střetává pánev s křížovou kostí. Bolest se stále stupňuje a tak je těžké ji přehlédnout, a jak již bylo napsáno, má dlouhodobější charakter. Bolest se může rozšířit i na další oblasti spodní části těla, jak jsou hýždě nebo stehenní svaly.
Síla bolesti je u Bechtěrevovy nemoci různá. Paradoxem je, že nejsilnější je bolest tehdy, když pacient je b klidu, vůbec nic nedělá. Je to proti logice, ale je to tak. Naopak nejmírnější stádium „Bechtěrevovy bolesti“ je při jakémkoliv pohybu. Začne-li se člověk intenzivně hýbat, bolest ustupuje.
Bolest páteře přechází až do pozvolného omezování pohybu. Nejprve člověk pociťuje pouze bolest, ale nevnímá žádná omezení, která narušovala pohyb. Nakonec člověk na sobě začne pozorovat, že se může ohýbat v pase čím dál tím míň, až nakonec nedosáhne rukou na vlastní kolena. A to ještě není konec. Některé výjimečné případy pacientů dopadnou až tak, že se nepředkloní vůbec. Bude pro ně problém si zvednout věci ze země, zavázat si šňůrky od bot. Jejich pohyb bude tak omezen, což je bude ovlivňovat jak ve výkonu svého povolání, tak i v běžném životě.
Tento článek samozřejmě nemá děsit čtenáře, právě naopak. Snaží se je upozornit a informovat o možných následcích této nemoci. Popsané projevy a následky se nestávají ze dne na den. Pacient má mnoho času, ba dokonce let, aby si všiml, že s jeho tělem není něco v pořádku a tím pádem na včasné objevení nemoci. Ty nejhorší následky nemoci, které zde byly nastíněny, se projeví pouze u malého procenta pacientů.
Záda, která bolí postiženého, ale nejsou jedinou částí těla, která může být zatížena bolestí. Ta se může dostat až k horní polovině těla, přesněji k hrudníku. Ta se projevuje právě při hlubokých nádeších. Pacient musí počítat s dalšími obtížemi, které mohou přijít. Jedním z nich je únava a celková slabost těla, dále záněty oční duhovky nebo řasnatého tělíska. Tyto projevy jsou prokázány u asi čtyřiceti procent postižených. U mladší generace se setkáváme s otoky kolene, které se ukážou mnohem dříve, než samotná bolest zad.
