S Bechtěrevovou chorobou se potýkají lidi už odedávna. Již ve starověkém Egyptě se objevilo několik příkladů, jejichž záznamy se dochovaly dodnes. Ani v době starověku, ani dnes doktoři neznají příčiny této zákeřné nemoci. Hlavní příčina vzniku nemoci zůstává nevyjasněná. Můžeme se ale zaměřit na souvislosti, které by možná s příčinou vzniku mohly mít něco společného. Je prokázána spojitost mezi Bechtěrevovou chorobou a přítomností HLA-B27. A co že to vlastně je? HLA-B27 je antigen, který dovede spolehlivě rozeznávat buňky, které jsou tělu vlastní od těch cizích. Jako v mnoha případech různých nemocí, tak i zde má jistý podíl dědičnost. Nejedná se však o přenosovou formu z rodičů na dítě.
Antigenů, které nesou označení HLA je několik. Ale v případě Bechtěrevovy choroby je důležitý pouze jeden antigen, a to ten s označením HLA-B27. V České republice je tento antigen relativně hojně rozšířen mezi populací, až sedm procent Čechů ho má v těla. Samo o sobě by se člověk neměl moc znepokojovat, ale pokud je skutečně nositelem tohoto antigenu, je u něj pravděpodobnost, že se Bechtěrevova choroba projeví asi třistakrát větší, než u člověka, který tento antigen nemá. Souvislost je téměř jistá. Devět z desíti osob postižených Bechtěrevovou chorou má i tento antigen.
Samotná přítomnost antigenu není nebezpečná. Propuknutí nemoci je závislé na dalších aktivačních prvcích, o kterých v současné době nejsou známy bližší podrobnosti. Lékařům, ale i pacientům teda nezbývá, než se spokojit s vysvětlením, že se jedná o nemoc, během které imunitní systém reaguje nestandardně.
Někteří vědci, zkoumající příčiny nemoci se domnívají, že propuknutí nemoci má na svědomí situace, během které je lidské tělo vystaveno působení cizích bakterií. Tyto bakterie obsahují taky antigeny, které jsou velmi podobné HLA-B27, ale ne totožné, jenže to imunitní systém nedokáže rozeznat a dochází tak k následné reakci. Imunitní systém není dokonalý. Bohužel není uzpůsoben tak, aby likvidoval pouze škodlivé látky, bakterie v těle. Ba naopak. On sem snaží likvidovat vše, co má v sobě obsaženo, byť to jen vzdáleně připomíná, onen zmiňovaný antigen. Likvidované buňky moou být úplně zdravé, což ale systém nepozná.
Výše bylo zmíněno, že i dědičnost má na vzniku Bechtěrevovy choroby jistý význam. Pokud se mezi příbuzenstvem, je jedno jak moc vzdálení nebo blízcí jsou, nemoc vyskytla, měl by být dotyčný, který má podezření obezřený a pro jistotu se nechat vyšetřit. Je totiž velká pravděpodobnost, že i u něj se nemoc ozve. Není teda dobré otálet s návštěvou lékaře. Již po prvotních příznacích by se měl člověk nechat vyšetřit, aby mohla být nemoc vyvrácena, případně potvrzena a následně stanovena patřičná diagnóza.
Každý člověk je jedinečný, a tak i každý má jinou sadu antigenů. Je ale možnost jejich porovnání v rámci dědičnosti a možného propuknutí této nemoci. Podobná porovnávání se provádí v případě krevních skupin nebo tělesných proporcí.
