Artróza, která bývá často označována jako nemoc starých lidí, se vyskytuje i mezi jinými generacemi, ale i přes to je pevně propojena s narůstajícím věkem. U osob starších padesáti let je postižený touto nemocí kolem osmdesáti procent. S narůstajícím věkem nemocných přibývá. Mezi devadesátiletými je dokonce přes devadesát procent nemocných. Nelze ji jednoznačně označit za nemoc stáří, ale její průběh silně závisí na životním stylu jednotlivců. Existuje mnoho vlivů, které startují a prohlubují tuto nemoc, například tučná jídla, sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu. Toto, a ještě mnohem více, ovlivňuje, zda se u člověka artróza projeví a v jaké míře.
Nemůžeme ale jednoznačně říct, že všichni staří lidé jsou postihnuti touto chorobou. Nejedná se o následek stáří. Propuknutí této civilizační choroby u jedince je velmi zavádějící a závisí to na životním způsobu, během celého života, nejen ve stáří, stravovacích návycích nebo pohybových aktivitách.
Velký strašákem vše je obezita. Většina lidí, kteří konzumují přebytek tučných a nezdravých jídel má problémy s nadváhou, což souvisí s rostoucími problémy s artrózou. Rostoucí problémy souvisí s rostoucí nadváhou. Člověk, který je obézní, díky své vysoké váze nadměrně zatěžuje klouby, které musí nést celé tělo. Samozřejmě nejvíce se to odráží na koleních kloubech.
Na druhou stranu si ale musí každý uvědomit, že tato nemoc nepostihuje jen obézní lidi. Samozřejmě se může projevit i u hubených lidí, zde jsou příčiny zdravotních problémů jiné. Další skupinou, která je nejvíce ohrožena, jsou vrcholoví sportovci. V tomto případě bývají klouby zatěžovány častými tréninky, případně závody. V neposlední řadě jsou zde osoby, které díky svému povolání mají problémy s klouby. Při výkonu jistých forem práce mohou být klouby extrémně namáhány a tím i poškozovány. Nakonec dodejme, že i genetika zde hraje určitou roli.
Příčiny, které způsobují tuto populační chorobu, můžeme obecně rozdělit do dvou velkých skupin. První z nich jsou označovány jako všeobecné a patří mezi ně obezita, dědičnost, ale třeba i cukrovka. Dále jsou zde i faktory ovlivňující vznik artrózy, které nazýváme lokální, je to například jednostranná zátěž kloubů, která může být způsobena jak aktivním sportem nebo povoláním. Podle toho taky rozlišuje dva typy osteoartrózy. V prvním případě se jedná o primární, kdy nemůžeme určit, která je ta hlavní příčina nemoci. A ve druhém případě, zvaném sekundární, se většinou ví, jaká příčina nemoci byla nebo alespoň jakým zraněním, případně tělesnou změnou byla způsobena.
Oba tyto druhy se navzájem propojují, mnohdy až překrývají. Jeden může doplňovat ten druhý a naopak. V některých případech je například dědičnost podpořena velkou fyzickou sportovní aktivitou, což samozřejmě nemoc ještě umocňuje. Nemoc jde v mnoha případech předpokládat. Převážně u vrcholových sportovců, kteří stále namáhají pouze jeden kloub. V těchto případech je nemoc očekávatelná.
Moderní medicína ale ještě nedosáhla takového vrcholu, aby dokázala přesně diagnostikovat, jak nemoc vzniká. V minulosti se tvrdilo, že je to nemoc stáří, spojená s opotřebením chrupavek. Nyní je ale známo, že to je jen polovina pravdy. Vždyť jak jsme již napsali, nemoc může postihovat i mladší generace. Nemoc je určitě výsledkem více faktorů. Určitý vliv mají i prodělané choroby v minulosti.
Určitou vinu mají nemoci endokrinního charakteru, což jsou například cukrovka nebo akromegalie a podobné. Stejně tak jsou na tom poruchy metabolismu, ale taky záněty kloubů nebo krvácení.
Prodělané nemoci hrají významnou roli v tom, zda se artróza projeví či nikoli. Nemoci mohou poškozovat chrupavku, která se stává nefunkční a ztrácí svou pevnost a pružnost. Vyšší tření během pohybu ovlivňuje její povrch.
