Anorexie je nemoc dána souběžně duševními i čistě tělesnými okolnostmi, a tak může nabývat velmi různých podob. Proto je složité hovořit o samotné anorexii. Má zvláštní formy, které se od sebe v mnoha ohledech liší. Obecně se dá říci, že se druhy tohoto onemocnění běžně dále dělí, a to v závislosti na dvou faktorech. Zaprvé: doba trvání problémů s anorexií. Zadruhé: způsob, jakým postižený člověk dosáhl pro anorexii charakteristického vydatného snížení tělesné hmotnosti.
K prvnímu bodu se dá zjednodušeně říct, že se jedná o to, že anorexie může probíhat jak akutně tak i chronicky. Takhle nemocný jedinec ní trpí i několik let.
Nejrozšířenějším typem mentální anorexie je již zmíněná akutní anorexie. Ve většině případů se týká hlavně dospívajících dívek. K ní patří i nejkomplikovanější možnosti, které vedou k opravdu závažným zdravotním obtížím a jsou doprovázené zdlouhavými psychickými problémy.
Velmi zásadním faktem zde je, že u této skupiny lidí netvoří výjimku ani následující případ: Nemocný člověk chce sám pod nátlakem vnějších vlivů zastavit to nejdrastičtější hubnutí, a uvědomí si, že musí sníst alespoň minimum jídla, a to v pravidelných dávkách. Takové odhodlání ovšem nezaručuje to, že se člověk anorexie zbaví navždycky. Jedná se naopak o přestup k chronickému stadiu onemocnění: člověk ví, že se nedá hladovět pořád. Z toho důvodu konzumuje stravu alespoň v tom nejmenším možném měřítku.
Chronická podoba mentální anorexie tedy nastává v době, kdy se nemocný jedinec odhodlá udržet danou stálou minimální tělesnou váhu. Samozřejme si ale neustále hlídá hmotnost a nutí ho to znovu snížit příjem jídla. Co se týče jeho bezprostředního okolí, je tato chronická mentální anorexie mimořádně nebezpečná už jen kvůli tomu, že nejbližším se může zdát, že se blýská na lepší časy, protože se hmotnost postiženého stabilizuje a myslí si tak, že se úplně uzdraví. Nemusí jim tedy dojít, že se mnoho nezměnilo a anorexií trpí bohužel dál.
Mezi další problémy, které jsou spojené s tím, jak vůbec se dá rozeznat rozvíjející se anorexie, patří existence několika typů anorexie lišících se dále od sebe způsobem, jakým se dosáhne „žádaného“ snížení váhy. Jednoduše řečeno se jedná o to, že člověk může trpět anorexií, aniž by podezřele často zvracel. To znamená, že existuje i tzv. restriktivní forma mentální anorexie. V tomto případě se tělesná váha snižuje hladovkou, která trvá delší časový úsek, eventuálně se k tomu všemu až moc cvičí.
Tou druhou, a musím dodat mediálně známější podobou anorexie, je tzv. bulimie. Setkáte se s ní také pod pojmem purgativní typ anorexie. Takto nemocný člověk nejenže odmítá jíst, ale zároveň se u něj střídají stavy, kdy se přejí a následně jídlo vyzvrací.
Charakteristické snížení hmotnosti doprovází u obou variant anorexie celkové potíže s metabolismem. To se samozřejmě odráží i na tělesném vzezření nemocného jedince. Probíhající anorexii tak můžeme spojit i s tak do té doby neobvyklými jevy jako jsou zkažené nebo dokonce lámající se zuby. Typické pro toto onemocnění je lámání kostí. Také mohou být postiženy i nehty. Vypadávají vlasy, či stárne kůže. Rovněž jsou časté problémy s menstuací, jenž mohou mít za následek i neplodnost. Během anorexie dochází i k pozvolnému rozpadu nervových tkání, proto se může nemocnému zhoršit i zrak.
