Příznaky, které doprovází onemocnění mononukleózou, jsou známé snad všem a dost se o nich diskutuje. Tyto příznaky, ač jsou viditelné, jsou dost jednoduše zaměnitelné s příznaky jiné nemoci. Bohužel to není jen problém laiků, ale i lékařů, kteří mnohdy tuto nemoc mohou v počátcích zaměnit za angínu nebo za obyčejnou chřipku. Asi nejčastějším způsobem přenou je líbání. Asi nejzákladnější příznaky mononukleózy je bolest v krku, horečka a celková únava organismu. Mononukleóza je podivná nemoc, které sebou nese vánek tajemna. To se budeme snažit alespoň částečně vysvětlit.
Možná prevence onemocnění mononukleózou je velmi diskutabilním tématem. Dokonce i odborníci se o to dohadují, zda je to možné nebo ne. Jak již bylo napsáno výše, je mnohdy velmi těžké nemoc správně diagnostikovat, tudíž zavčasu odhalit. Proto se široká veřejnost, ale i někteří odborníci domnívají, že stejné problémy mohou nastat i s prevencí tohoto onemocnění. Jedna skupina se snaží lidi před mononukleózou ochránit očkováním, naproti tomu druhá zase tvrdí, že před mononukleózou se není možné preventivně ochránit.
Těžko říci, na které straně pravda je. Skutečnost je taková, že ti co posílají lidi na očkování jsou na omylu. Očkování proti mononukleóze totiž není. Stejně tak ani není možné zaručeně doporučit nějaká pravidla, která by měl člověk dodržovat. Nemusíte se ale lekat. Přeci jen se dá v boji s prevencí něco udělat. Základem je zdravý životní styl, spojený se správnými stravovacími návyky, zdravou stravou a pravidelným pohybem. Podobně je důležité dodržovat i základní hygienické návyky.
Stejně jako prevence se i jiné mýty šíří kolem mononukleózy. Jedním z nich je fáma, že se člověk může mononukleózou nakazit jen jednou za život. Částečně je to pravda. Prodělá-li člověk mononukleózu, skutečně by se nemoc tohoto typu neměla znovu objevit. Jsou zde ale i výjimky. Pacient se může opakovaně nakazit v případě, že má oslabenou imunitu.
Bohužel je to tak. Bude-li člověk vystaven vícekrát za život viru mononukleózy, tělo si začne vytvářet protilátky. Ale ani tak si nemůže být člověk stoprocentně jistý ochranou.
Tělo si s vytvořenými protilátkami upevňuje svůj imunitní systém. Ale jak již bylo popsáno, pokud je oslaben systém, k nákaze ve výjimečných případech dojít může. Člověk by ale toto onemocnění neměl nijak podceňovat. Nesmíte zapomínat, že nemoc se nejčastěji přenáší při líbání, tím pádem každý nemocný se stává snadným přenašečem nemoci. Proto i když člověk nemoc jednou prodělal, měl by si dávat pozor, aby nešířil nemoc dále. Samozřejmě nejvíce jsou ohroženi jeho nejbližší, rodina a přátelé. Skutečností je, že vir zůstane v těle nemocného i po vyléčení nemoci. Usazuje se zde na vždy. Žádnou paniku. Tento vir je v těle homilete po většinu času neaktivní a nehrozí nakažení. Ale čas od času se stane, že se vir probudí a může hrozit nákaza jiných lidí. Nositel o jeho aktivitě vůbec nemusí vědět a tak se vlastně nevědomky stává přenašečem mononukleózy.
